|
|
Změny financování Centra pro integraci cizinců o. p. s. v kontextu uprchlické krize 2022
Bubnová, Barbora ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnami v oblasti financování vybrané nestátní neziskové organizace v kontextu uprchlické krize v roce 2022. Důraz je kladem na pochopení změn v oblasti financování organizace se zaměřením na jednotlivé oblasti, které v roce 2022 neziskové organizaci poskytovaly finanční podporu. Zvláštní důraz je kladen na změny ve financování neziskové organizace ze strany tržních subjektů. Skrze studium výročních zpráv bylo zmapováno vnější prostředí organizace, jeho vlivy na organizaci, a to včetně zasazení do období uprchlické krize 2022, jejíž kontext je pro diplomovou práci výchozí. Diskuze v závěru práce uvádí možná vysvětlení, pro pochopení rozhodovacích procesů vybrané nestátní neziskové organizace v kontextu uprchlické krize 2022 s odkazem na financování. Práce také uvádí možný potenciál zapojení zvýšeného financování firem vůči NNO. Rozsah práce: 80 NS Klíčová slova: nestátní nezisková organizace, mezisektorová spolupráce, uprchlická krize, organizační změny, financování, teorie závislosti na zdrojích, koncentrace zdrojů
|
|
|
Srovnání mediálního obrazu uprchlíků v letech 2015 a 2022 v České televizi"
Křížová, Tereza ; Klásková, Markéta (vedoucí práce) ; Freidingerová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává mediální obrazy uprchlíků v letech 2015 a 2022. Paradigmatem, na základě kterého je práce postavena, je sociální konstruktivismus. Jedním z důležitých tvůrců reality v rámci sociálního konstruktivismu jsou média. Právě obrazem uprchlíků, vytvářeným v médiích, ve dvou různých uprchlických krizích, se práce zabývá. Zvoleným médiem byla veřejnoprávní Česká televize, a konkrétně její pořad Události, dostupný i sledovaný širokou veřejností. Vytvořený obraz ovlivňuje veřejné mínění, čímž tvoří mimo jiné také společenské přístupy k uprchlíkům, ovlivňujíc též možnost jejich integrace. Reportáže jsou zkoumány skrze diskurzivní analýzu dle Ruth Wodak, která umožňuje odhalit používané jazykové prostředky. Na základě analýzy je možné označit několik zásadních rozdílů v hovoření o uprchlících. Patří mezi ně pojmenovávání uprchlíků, dále pozice zodpovědnosti České republiky při obou krizích, situace na hranicích či kontext, do kterého jsou uprchlíci zasazováni. Z těchto rozdílů plyne také rozdílný obraz uprchlíků obou krizí. V roce 2015 převažuje diskurz sekuritizace a byl tedy vytvořen značně negativní obraz, ve kterém jsou uprchlíci prezentováni jako nebezpečí, před nímž je potřeba se bránit. V roce 2022 převládá diskurz lidských práv a uprchlíci jsou viděni jako oběti, jimž musí...
|
|
|
Vliv migrace na vnitřní bezpečnost vybraných evropských států a ČR
KOLÍNOVÁ, Petra
Cílem diplomové práce je analýza bezpečnosti ve vztahu k soudobé migrační krizi ve vybraných zemích Evropské Unie. Současně je provedena i analýza migračních tras. Snahou je hlubší uchopení a reflexe problému. V teoretické části jsou uvedeny základní informace o současném dopadu politiky otevřených hranic v Evropě na jednotlivé země. Nedílnou součástí je reflektování pozitivních i negativních dopadů přicházejících migrantů na majoritní občany daných zemí. Dále práce poskytuje základní informace z oblasti kultury islámu. Tento teoretický úvod je považován za nezbytný pro lepší uvedení čtenáře do problematiky. Použitými metodami pro vyhodnocení výsledků je kvalitativní výzkumné šetření na základě rešerše příslušné odborné dokumentace. Ke splnění cíle dopomohlo množství informací, které jsou veřejnosti poskytována k nahlédnutí, jak ze strany ministerstev, cizinecké policie, tak statistickým úřadem Evropské Unie. Nanejvýš důležitými faktory jsou již existující výzkumy, které byly v této práci také zahrnuty. Teoretický rámec práce představuje teorii migrace, zahraniční politiku a integraci, jako společný rámec nově se formující podoby Evropy. Pro zdárné řešení problému je nanejvýš vhodné alespoň okrajově postihnout kulturní specifika migrující menšiny.
|
|
|
Aktuální vývoj strany Zelených-Zelená alternativa (2017-2020)
SZPUKOVÁ, Erika
Bakalářská práce má za cíl podat reflexi vývoje rakouské strany Zelení-Zelená alternativa a zanalyzovat faktory, jež vedly k podstatným událostem posledních let. Strana se úspěšně etablovala z protestního hnutí v relevantní politický subjekt. V roce 2016 dosáhla pomyslného vrcholu, když došlo ke zvolení bývalého spolkového mluvčího Alexandera Van der Bellena spolkovým prezidentem. Nedlouho poté Zelení po 31 letech pozbyli parlamentní relevance na spolkové úrovni, když zmítání silnými vnitřním spory nedokázali reagovat na zásadní změnu tehdejších programatických preferencí. Jen o dva roky později však přepsali historii, když dosáhli historicky nejlepšího výsledku v rakouských dějinách. Následně vyjednali vstup do vlády s konzervativními lidovci, a to i navzdory výrazným programovým rozdílům obou koaličních partnerů.
|
|
|
Asylstreit - spor o azylovou a uprchlickou politiku v Německu
WINKLEROVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá sporem o azylovou a uprchlickou politiku v Německu mezi stranami CSU a CDU, a to od jeho vzniku v roce 2015, až po eskalaci v roce 2018. Nejprve je nastíněn vývoj azylové politiky v SRN a aktuální stanoviska německé vlády k této problematice. V dalších kapitolách práce pojednává o vzniku sporu na pozadí uprchlické krize a jeho dalším vývoji během následujících let. Poté je vylíčena eskalace sporu v roce 2018 a následný kompromis, ke kterému dospěla německá vládní koalice Unie a SPD po urovnání sporu. V neposlední řadě práce analyzuje postoje jednotlivých politických subjektů, důsledky sporu a další vývoj azylové politiky na úrovni Spolkové republiky Německo i v rámci Evropské unie.
|
|
|
Islamophobia in Slovakia: fear of the unknown
Oravcová, Bianca ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; White, Anne (oponent)
Minimální množství muslimů, kteří se na Slovensku v současné době nacházejí, prožívá nenávist vůči nim a Islamofobie roste. Výzkum ukázal, že islamofobie je vyvolávána předsudkamaa strachem ze neznámého. Cílem této studie je prozkoumat faktory, které přispívají k negativnímu vnímání uprchlíků na Slovensku a co přispívá k nárůstu islamofobie. Staví se to narozšíření práce dalších vědců, kteří se touto problematikou dříve zabývali, testováním teorie a kombinováním mnoha faktorů dohromady. Tato studie se proto ptá: Vedou ekonomické faktory a vliv zpravodajství a politických stran k negativnímu vnímání muslimů, a proto podporují islamofobii na Slovensku? Na základě této otázky byl proveden primární a sekundární kvalitativní výzkum s cílem otestovat, do jaké míry média, politika a ekonomická situace ovlivňují vnímání uprchlíků. Analýza odpovědí ukázala, že největším faktorem přispívajícím k islamofobii byly předsudky vedené a šířené zpravodajskými oultety a politiky, přičemž ekonomická ekonomika hraje velkou roli vvnímáni lidí o bezpečnosti jejich blaha. Je třeba provést další výzkum s cílem zjistit kulturní a historické důvody předsudků a islamofobie v tomto regionu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Securitization of Immigration and Multiculturalism: The Case Study of Germany
Nguyen, Van Anh ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analýza procesu sekuritizace imigrace a multikulturalismu v rámci migračních, imigračních a integračních politik v případové studii státu Německa. S použitím teorie sekuritizace a jejímu propojení s imigrací budu argumentovat, že německé vlády vnímají imigraci jako bezpečnostní hrozbu státu jakožto i hrozbu vůči její národní identitě. První vládou, které se věnuji, je kabinet Gerharda Schröder mezi lety 1998 a 2005, která se jako první snažila o změnu německé romantizované představě o sobě jako o etnickém národě potomků prohlášením, že "Německo je zemí přistěhovalců." Druhá vláda, kterou analyzuji, je kabinet Angely Merkelové a to v rámci současné migrační krize (9/2015 - 11/2016). Postoj její vlády je označován jako "Wilkommenskultur" anebo česky "vítací kultura." Nicméně, v mé diplomové práci argumentuji, že v obou případech je imigrace i multikulturalismus spojován s bezpečnostními otázkami. V tomto smyslu jsou i imigranti vnímání jako hrozbu pro německou státní bezpečnost i její národní identitu.
|
|
|
Anti-islámská hnutí ve východním Německu: PEGIDA a její vývoj
Mojžíš, Radek ; Emler, David (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá vývojem protestního hnutí PEGIDA, které bylo založeno 11. října 2014 v Drážďanech. To na pravidelně konaných demonstracích hlasitě vystupuje proti islamizaci Německa a kritizuje politickou situaci země. V dobách své největší popularity dokázalo přilákat tisíce lidí. V současnosti se jeho význam stále snižuje. Cílem je proto popsat vývoj hnutí a charakteristiky. Práce je rozdělena do čtyř okruhů. První z nich se zabývá vývojem v Sasku, druhý přináší periodizaci vývoje hnutí a jeho programatiku. Zabývá se také vztahem k populistické Alternative für Deutschland (AfD), který se z vzájmené animozity proměnil až k otevřené spolupráci. PEGIDA vznikla jako skupina na Facebooku, následující okruh se proto zabývá hnutím na internetu. Pomocí analytických nástrojů Google Trends a Fanpage Karma sleduje vývoj online: klesající četnost vyhledávání na Google. Původní facebookový profil PEGIDY byl zrušen a hnutí se z toho nikdy plně nevzpamatovalo. Současný počet fanoušků je tak zlomkem z období největší popularity. Poslední kapitola vychází ze studií provedených mezi demonstranty zkoumající mimo demografických údajů i jejich názory na fungování demokracie a politiku. Z nich vyplývá, že většina Pegidistů nevěří politické reprezentaci. Stagnace se projevila i na demonstracích: počet...
|
|
|
The Establishment and Development of Asylum Policies in East Central Europe
Hoffstädt, Jord Malte ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce přispívá k širšímu porozumění slovenské, české, maďarské a polské politiky vůči uprchlíkům a jejich kritického postoje, který tyto středovýchodní evropské státy v rámci uprchlické krize zaujímají v Bruselu. Na základě zkoumání vývoje uprchlické politiky od 90. let 20. století až do prvního desetiletí 21. století tato práce ukáže, že státy aliance V4 v prvních letech transformace velkoryse přispěly k mezinárodní ochraně uprchlíků. Vyjednávací rozhovory těchto zemí s EU v pozdních 90. letech a prudký nárůst žadatelů o azyl v uprchlické politice vyvolaly četné změny, především přesnější definování práv žadatelů o azyl a uprchlíků, ale i snížení míry přiznání ochrany. Vstup do Evropské unie měl za následek přijetí úplnější a obsáhlejší azylové politiky v souladu se společným evropským azylovým systémem (SEAS). Státy V4 zastávaly spíše restriktivní výklad SEAS, což lze vysvětlit tlakem společného evropského azylového systému na státy na vnějších hranicích EU a nižší ekonomickou schopností ubytovat velké množství uprchlíků. Poslední vývoj je výsledkem politického zneužívání problému uprchlické krize v rámci euroskepticismu, jenž v regionu panuje.
|
host ::
RSS.